Já ty my
Řekl jsem, musíš to udělat. Ty jsi řekla, že nechceš. Promluvili jsme si o tom a dohodli se, že bych možná mohl pomoci.
Řekl jsem, že nemáš pravdu. Ty jsi trvala na tom, že máš pravdu. Drželi jsme se za ruce a mít či nemít pravdu zmizelo.
Začal jsem plakat. Ty jsi také začala plakat. Objali jsme se a mezi námi vyrostla květina míru.
Jak miluji tu záhadu nazvanou MY! Odkud se tu bere, jen tak ze vzduchu? Přemýšlel jsem o této záhadě a uvědomil si, My musí být oblíbené dítě lásky, protože dokud se k tobě nenakloním, My tam dokonce ani není. Objeví se na křídlech něžnosti, hovoří prostřednictvím našeho mlčenlivého porozumění. Když se směju sám sobě, usmívá se. Když ti odpouštím, tančí v jásotu.
Takže My už nemá na vybranou, ne, chceme-li ty a já být spolu. My nás sjednocuje, zvyšuje naši sílu, zvedne naše břímě, když ty a já jsme ochutni upustit. Pravda je, že ty a já bychom to už dávno vzdali, ale My nás nenechá. Je příliš moudré. ,, Podívejte se do svých srdcí,‘‘ říká.
,,Co vidíte? Není tam ty a já, ale pouze My.‘‘
SpomoLok mot
(promoSoibe, 25. 10. 2022 11:19)