33. díl - Zkoumání
HIStory
V pokoji Raula bylo ticho jako v hrobě. Byl by býval slyšet i špendlík, který by zacinkal o podlahu. To ticho jsem prolomila já:
"No tak Johne, tak už mi konečně řekni, co děláš!"
"Ještě minutku, prosím." žadonil John.
"No dobrá." ale místo minuty to byla čtvrt hodina. Pořád sahal na Raula, tu na čelo, tu na ruku, na krk a kdoví, co ještě zkoumal. Pak se narovnal a pronesl:
"Tak vypadá to, že jsem to spočítal dobře. Přišli jsme včas. Tlak a tep má na takové úrovni, že se může začít s léčbou a když to půjde dobře, tak se stihne probudit do toho slavného soudu."
Vyvalila jsem oči a vyžádala si bližší vysvětlení.
"No u nás...ehm v New York...na klinice jsme takových případů měli už celkem dost a tuhle metodu jsme si na nich vyzkoušeli a pokaždé byla úspěšná. Spočívá v tom, že u něho musí sedět nějaká psycholožka a neustále k němu hovořit. Pacienti v komatu totiž slyší vše, co kdo řká, vnímají to. No a tělo to vnímá také a samo vycítí, kdy se má znovu zaktivovat. Je to prosté hraní si s duší. Teď jen, co nejrychlei sehnat psycholožku a vysvětlit ji, co má dělat. Ty, Sue, říkala jsi něco, že jsi v poslední době mluvila často s nějakým lékařem. Nemohla by ses ho zeptat, jestli nemají nějakou pro nemocnici?"
"Ale jistě, můžu se zeptat, ale vážně myslíš, že to zabere?"
"Ano slibuji!"
"Slibuji..to je silné slovo, neměl bys ho říkat."
"Ale prosim tě, jsem si 100% jistý, že se probudí."
Vyšli jsme z pokoje a procházeli jsme zase kolem Michaelova. Zastavila jsem se přede dveřmi, protože jsem od tam slyšela tlumené vzlykání. Copak se mu stalo? Snad si nemyslí, že jsme chtěli ublížit Raulovi, však musel vidět, že jdeme k němu. Celkem jsem se divila, že za námi nepřišel.
Pootevřela jsem dveře a Mike hned vykřikl:
"Běžte pryč, Ať jste kdokoliv. Nemám na nikoho náladu." ani se neotočil, aby se podíval kdo to přišel.
Řekla jsem jen hm a zavřela jsem dveře. Bylo mi z toho smutno. John to vycítil a tak mě objal.
Michael si uvědomil, až když se zabouchly dveře, koho poslal pryč. Tak přece jenom přišla. Proč ji poslal pryč? Váhal, jestli má za ní jít nebo ne. Nakonec zvolil variantu A a následně toho litoval. Vyšel z pokoje, když viděl, jak se ti dva k sobě tisknou. Úplně oněměl, chtěl je okřikonut, ale jako by ztratil hlas.
"Já jsem to věděl, věděl jsem to, ti dva něco spolu mají. Ne už se na to nemůžu dívat, jinak mě to zničí. Musím na ni okamžitě zapomenout, ale jak? Vždyť to nejde, už jenom doktořina mi ji bude připomínat i tahle prokletá nemocnice, už abych odsud mohl odejít. A vždyť já už můžu, úplně jsem na to zapomněl. Ne nemůžu, mohl jsem jen se Susan. Teď tu musím kvůli ní trčet o týden dýl. Za dobrotu na žebrotu, fakt že jo. To je děsný, řekněte mi, že je to jen zlý sen? Kéž bych se už probudil" říkal si pro sebe.
Jen co to dořekl, opravdu se asi probudil, všiml si jak na něj oba dva, zřejmě už delší dobu zírají a Sue se ptá jestli je v pořádku.
By kometka
Komentáře
Přehled komentářů
nooo ještě lepší :_-((( zuziku, už mu koukej trošku přát štěstí malýnu, tohle mě úplně trápí :-(
.....................
(alca.fe, 20. 2. 2010 16:36)Teda, to je Thriller, už aby se to vyjasnilo! :D
....................
(Laneey, 10. 2. 2010 19:00)chudáček můj malý :-( ...už mu neubližuj :(
.............
(VasinovaA, 10. 2. 2010 16:52)chudák michael musej mu to vysvětlit tak honem další díl
jéééj
(zuuzcaa, 10. 2. 2010 16:24)ať mu to vysvětlí, nebo se z toho chudák -michael ještě zcvokne :-O
...
(TamarPag, 10. 2. 2010 10:14)chudák si myslí že s Johnem něco má, a ani neví jestli se mu to zdálo nebo ne :D musí mu byt hrozně už kuli tomu soudu a ještě ke všemu se asi zamiloval :P
:-(
(Alfíí, 11. 3. 2010 14:45)