Jdi na obsah Jdi na menu
 


31. díl - Probuzení

6. 2. 2010


HIStory

Když jsem po dlouhém spánku otevřela oči, málem jsem omdlela. Myslela jsem si, že se probudím v té restauraci. Ale já jsem se probudila úplně někde jinde, někde kde to vůbec neznám. Byla to prostorná místnost s jednou šatní skříní, stolem a židlemi, stropním lustrem a v neposlední řadě tu byla manželská postel, na které jsem ležela já do půl těla svlečená. 
Co se to včera dělo?? A jak jsem se sem dostala?

V tom do pokoje vešel John s blaženým výrazem ve tváři a se snídaní v ruce. Na podnose byl pomerančový džus a toustíky. Ale já jsem na jídlo neměla ani pomyšlení. Myslela jsem na něco jiného.

"Jak jsi se vyspala?" ptal se John.
Otázku jsem ignorovala a šla rovnou na věc.
"Jak to, že jsem svlečená?" přeměřila jsem si ho od hlavy až k patě.
"No dalo topráci, trochu jsem se u toho zapotil, myslel jsem, že to nezvládnu, ale byla jsi vlhká, tak to mě alespoň zchladilo z toho úsilí, co jsem na tebe vynaložil."
Po vyslovení těchto slov mě úplně polilo. Co skoro nezvládl? Já jsem byla vlhká? Bože on to fakt udělal. Ten děvkař!
"Cože?" vytřeštila jsem na něj oči "myslela jsem, že jsme si to v té restauraci jasně vysvětlili! Spletla jsem se v tobě! Ten pitomej New York tě úplně zkazil. Nemáš v sobě ani kousek pochopení. Asi tě nezajímalo, co jsem ti číkala, že se dost trápím. To je ten tvůj plán? Uspokojit mě? Máš štěstí, že si nepamatuju, co se dělo. Krásně sis to připravil." byla jsem fakt dost naštvaná. Nejraději bych se sbalila a šla domů, jenže já jsem nikde neviděla své prádlo.
"Ty Sue, nechceš si to nechat raději nejdříve vysvětlit, než dělat takovéhle závěry?" řekl klidným hlasem. Očividně se bavil.
"No to se teda na to podívejme, jak to bylo?" nafoukla jsem tváře a složila ruce na hruď.
"Měla bys mi poděkovat a né být na mě naštvaná, nic co by ti mělo ublížit jsem neudělal, právě naopak nechtěl jsem, abys byla nemocná. Protože, když jsem se pro tebe vrátil, spala jsi, tak jse tě vzal do náruče a šel jsem k autu, ale zrovna se spustil ten největší liják, takže jsme úplně promokli. Zkoušel jsem tě vzbudit, ale ty jsi dál spala jako zabitá, když už si se pohla, tak jsem tě prosil o spolupráci, ale nic na plat. No musel jsem si pomoct sám. Ale moc z toho oblečení nečekej, neměl jsem trpělivost, tak je celé roztrhané," zasmál se "šel jsem ti ráno koupit nové, snad se ti bude líbit, ale nevím, jestli si ho zasloužíš, když si mě takhle seřvala a já jsem ti jen chtěl přátelsky pomoct. No nic máš ho v koupelně."
Cítila jsem jak mi rudnou tváře. On to říkal tak přesvědčivě, že tomu se nedá neuvěřit. Něvěděla jsem, co na to říct, a tak jsem jen polohlasně zaštěbetala: "Díky" a raději se vypařila do koupelny.

Naložila jsem se do vany, vodu jsem měla téměř pod nos. Úplně jsem se divila nad mou unáhleností. Měla jsem v hlavě jen to jedno. Asi se moc dívám na filmy, povzdechla jsem si a na chvíli jsem přemýšlela nad tím, jaké by to bylo být slečnou Johna...Oh né, na co to proboha myslím? Já musím vymyslet, jak pomoct Michaelovi. 
Jak jsem tak přemýšlela, tak jsem na chvíli zamhouřila oči. Zase se mi zdál sen o Mikeovi. Ale tentokrát byl ještě hezčí než ten předtím.

Byli jsme někde na tancovačce. Tancovali jsme spoli v páru. Ale na neštěstí jsem zakopla o jeho nohu a padala jsem k zemi. Mike mě těsně nad zemí stihl chytit a svalili jsme se na zem oba. Moc lidí tam nebylo. Několik jich tancovalo v objetí, jiní se mazlili na sedačkách. Seděli jsme za sebou na zemi a Mike mě držel zezadu kolem trupu. Zaklonila jsem hlavu a pohladila jsem ho hřbetem ruky po tváři, nic se mi nechtělo říkat, tohle mělo být jako poděkování. Chtěla jsem se zvednout, ale Mike mě zarazil větou: "To není všechno." Přitáhl si mou hlavu k jeho a dlouze mě políbil. Při tom mi začal rozepínat kalhoty. Pozorovala jsem svůj zip a když byl úplně dole, vzrušením jsem vydechla.

V tom jsem slyšela rány, néé...no jo já jsem přeci ve vaně a někdo se sem dobývá.
"Sue, Sue, Sue jsi živá?" No tak odpověz." zoufale zněl hlas Johna.
"To jsi ty Johne?" musela jsem se ujistit.
"Kdo jinej? Hejbni kostrou, máme zpoždění." bylo vidět, že se mu ulevilo.

Ale kam tak spěcháme?

 

By kometka

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

...

(Alfíí, 10. 3. 2010 15:01)

jejda, chudák John :-D ta mu dělá šoky :-D

.......................

(Alca.Fe, 7. 2. 2010 19:58)

No já se z toho picnu :D

......

(Laneey, 6. 2. 2010 17:45)

no tak kam jdou?? :d Honem honem :)

?..........

(VasinovaA, 6. 2. 2010 17:27)

sem zvědavá kam tak spěchaj tak honem další díl. :)

....

(TamarPag, 6. 2. 2010 16:16)

takovej sen!:O hezkej díl, jsem zvědavá kam má tak na spěch :)

:-D

(zuuzcaa, 6. 2. 2010 15:34)

chudák John :D .. téééda ale vzbudit mě z takovýho snu, tak ho praštim pálkou po hlavě :D ..moc hezkej díl :)