Jdi na obsah Jdi na menu
 


25. díl - Předvolání

1. 1. 2010

HIStory

 

Chodila jsem po chodbě sem a tam a pořád zvažovala klady a zápory toho nebo onoho rozhodnutí.

-         Když si to přečtu, riskuji, že se mnou Michael už nepromluví a nejdřív mě taky pořádně seřve, co mu lezu do osobních věcí.

-         A když si to nepřečtu a bude tam něco hrozného, může mu stoupnout tlak a to by ohrozilo jeho zdravotní stav, protože momentálně je náchylný na všechny nemoci.

Doktorovi se to řekne, přemluvte ho… ale to asi neví, jak je tvrdohlavý a já ho neznám ještě natolik, abych věděla, co na něj platí.

Nakonec jsem se rozhodla, že ho otevřu!

Oželím, když se urazí, ale kdyby se mu mělo něco stát, to bych asi neunesla.

Sedla jsem si na lavičku na chodbě, urychleně otevřela obálku a zhluboka se nadechla. Tak a teď už nemůžu nikam couvnout, musím to dotáhnout do konce.

Na začátku byly samé paragrafy a sbírky zákonů, to mě teda zajímá, postěžovala jsem si a sjela jsem očima na střed papíru: Chceme vám oznámit, že jste předvolán k soudu, věc: Obžalován z ublížení na zdraví.“

Cože?? Já nevěřím svým vlastním očím. Co si jako o sobě ten chlap myslí? Už rovnou k soudu, žádná domluva? Koukla jsem se ještě na datum a místo…mám týden, abych ho na to připravila. Do háje, že já tomu člověku jednu natáhnu! To mě teda pěkně namíchlo! Měla jsem poslechnout Mikea a dopis vyhodit…

Ach jo, co teď?...takhle rozčílená přece nemůžu za ním jít. Co kdyby se začal vyptávat, co se stalo?

Ale Mike rozhodl….Otevřel dveře a vyšel z nich.

„No co tady sedíš? Vždyť víš, že můžeš kdykoliv dovnitř bez zaklepání,“ usmál se, ale když viděl, jak se tvářím, řekl: „ No netvař se tak, vylezl jsem, protože jsem tě šel hledat. Byla si pryč už dlouho a to jsi se šla zeptat jen na jednu věc. Už jsem se začínal nudit.“

Kdyby jen věděl, proč mám tolik hněvu v očích. Za zády jsem během jeho slov skládala papír zpátky do obálky, pak jsem se zvedla a rychle narvala dopis do levé zadní kapsy mých džínsů. To všechno jsem musela stihnout za rekordní čas, aby nic Mike nepoznal, protože na mě pořád koukal.

A povedlo se. Na nic už se neptal a jen jsme zapluli do pokoje.

Lehl si zpět do vyhřáté postele a já si sedla vedle něho.

„Tak co ti říkal doktor Evans?“ čekal nedočkavě na odpověď.

„Říkal, že se musíš šetřit, ale už by si mohl jít do domácího léčení.“

„Vážně? Supeer…jenže…“

„Co?“

„No, domácí léčení znamená, že musí někdo být u tebe doma, aby tě pohlídal.“ zesmutněl.

„A to je nějaký problém?“

„No je, kdo by jako se mnou byl v mé ordinace?“

„A zapomněl si, že jsem u tebe zaměstnaná? Tak budu u tebe častěji no.“

„Jé, máš pravdu, dočista jsem na to zapomněl. To bys pro mě udělala?“

„Jako že se Sussie jmenuju!“ usmála jsem se.

„Tak to jdi říct doktorovi, že zítra jedeme domůůů!“ zajásal.

„Ok a já už pak pojedu ke strýčkovi, není mi moc dobře, asi bych ti tentokrát nedělala dobrého společníka.“

„Tak jo, a díky!“

Šla jsem to vyřídit a pak už jsem opravdu jela ke strýčkovi, špatně mi bylo, ale né tolik jako, že kdybych zůstala u Mikea, tak budu pořád přemýšlet, jak mu to říct. Co kdybych se unáhlila a řekla mu to v nepravou chvíli.

Jestli tedy vůbec nějaká pravá chvíle je??

 

By kometka

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

:-(

(Alfíí, 10. 3. 2010 14:34)

to je zmeek!!já nechci aby šel k soudu!!! :-(

.....................

(alca.fe, 3. 1. 2010 13:41)

Teda, chudák...

...............

(VasinovaA, 2. 1. 2010 17:32)

ježiši chudák Michael!:( a to domácí léčení vypadá zajímavě honem další díl :)

jaaak ublizeni na zdravi

(love.U2, 2. 1. 2010 15:14)

vzdyt nikomu neublizil

I Love You Michael

(Lenka, 2. 1. 2010 13:27)

Dobře udělala já bych si to taky přečetla abych věděla co ho chudáka čeká. Lepší bylo číst tu povídku pěkně najednou jednu po druhé ednou sem u toho seděla skoro do dvou do rána a teť když už sem tě dohnala tak mi to moc chybí,ale zase se těším trochu dýl co bude dál:-)

...

(zuuzcaa, 2. 1. 2010 12:43)

ach jo.. chudák Michael.. toho položí až nu to řekne ...

!!!

(TamarPag, 2. 1. 2010 4:17)

Néé, předvolán k soudu sakra to néé. ale už se těšim až bude v tom domácím léčení :-)