22. díl - Vyhrožování
HIStory
Vytřeštila jsem oči: „O čem to mluvíte?“
„No víte, jak jen vám to vysvětlit..řeknu vám to tedy od začátku. Před pár dny jsme přijali Raula i Michaela, tedy Michaela dříve…a Raul dříve pobýval dlouho ve vězení…ale to vy všechno víte….Chodívá za ním do věznice jeden jeho známý, pravidelně každý pátek. Pokaždé spolu vedou dlouhosáhlý rozhovor..podrobnosti opravdu nevím, jen jsem obdržel dnes ráno telefonát z věznice, že se sem řítí rozzuřený, dokonce jsme ho ani nezadrželi a pádil do Raulova pokoje, právě před chvíli…Říkali jsme mu, že je v kómatu, ale on si nedal říct, a prostě tam šel, tak jsem ho tam nechal…“
„Raul, Raul je v kómatu? O tak to není dobré, no ale jak souvisí ten člověk s Michaelem“
„Nechte mě domluvit…on totiž říkal, že pokud nebude Raul v pořádku, tak bude soudit toho kdo to zavinil, a jelikož na začátku všeho byl Michael….Musíte ho na to připravit! Okamžitě.. jdu se podívat, jestli ten člověk už odešel.“
Ale jen co to dořekl, vyletěla jsem z pokoje a běžela za Michaelem, vždyť ten chlap už dávno odešel, ještě dříve než tento rozhovor začal, co když je teď u Mikea?
Vrazila jsem do dveří a už jsem začala mluvit „Byl tady někdo???“
Nikdo se neozval…koukla jsem na postel, chvěl se pod dekou tak intenzivně, až mi z toho šel mráz po zádech. Och ne, přišla jsem pozdě! Rozeběhla jsem se k posteli, objala jsem ho, resp. lehla jsem si na tu „hromádku“ co tvořilo jeho tělo a kolébala ho, utěšovala ho.
Když už se zdálo, že se uklidnil, zjistila jsem, že usnul z vyčerpání. Pro Boha, co mu mohl tak hrozného říct?
Sedla jsem si na židli vedle něho a vzala ho za ruku, aby věděl, že tu jsem.
Moc dlouho nespal, probudil se trhnutím.
„No, no bude dobře.“ konejšila jsem ho.
On se na mě podíval a s utrpením ve tváři se na mě usmál, byl rád, že tu někdo je s ním, samotu by nesnesl.
„Nebude, zvoral jsem to všechno, zachoval jsem se jako hlupák…“ odmlčel se, protože měl co dělat, aby zadržel slzy.
„Jestli o tom nechcete mluvit, nemusíte, řekněte mi to, až vám bude líp.“
„To je jedno, kdy vám to povím, bude to pořád stejné. Odpovím vám i na tu prvotní otázku, na kterou jsem neřekl ani slovo. Ano někdo tu byl, pořád jsem z toho velmi zmatený, nevím, co se mnou bude, až odejdu z nemocnice….“
Přerušila jsem ho: „Já to vím, budu vám pomáhat, ať je to cokoli, můžete se na mě spolehnout, už jen to, že můj strýček je hlavní policajt v tomto kraji.“
„To nevím, zda mi budete moct pomoci…ten muž, co byl tady…“
„Ano, Frank, se prý jmenuje.“ skočila jsem mu zase do řeči.
„Prosím? Vy to víte už dřív než já? Tak proč vám to tu vykládám“ urazil se.
„Ale né, poslouchejte mě, tak to není, vím jen, kdo to je a že dnes přišel navštívit sem Raula, když ho nenašel ve věznici, byl prý pěkně nabobtěný, řekl mi to pan Evans, abych vás varovala, protože když procházel chodbou, křičel něco, že když se Raul neuzdraví, že se pomstí…“
Michael na mě zíral s otevřenou pusou: „Tak…tak toho víte celkem dost, konečně už tak nějak vím, kde se tady vzal.“
„A co vám tedy chtěl?“
„Přišel mi vyhrožovat, že mě dostane do lochu!“
By kometka
Komentáře
Přehled komentářů
jeeeje maleeej :-( ale má u sebe ty správné lidi a ty mu pomůžou!! :-)
chudák michael :-(
(TamarPag, 20. 12. 2009 13:23)coo to je debil ten Frank.. ať táhne,Michael nic neudělal :P snad to dobře dopadne!
chudáček
(Zuuzcaa, 20. 12. 2009 10:07)to je hrozný :(..on se tam v tý nemocnici takhle brouček nikdy neuzdraví, když mu nikdo nedá chvilku klidu :(
................................
(VasinovaA, 20. 12. 2009 1:07)snad to bude dobrý a michaelovi se nic nestane!!:-(
....................
(Alca.Fe, 20. 12. 2009 0:16)Tvl, tak to je drsný. Snad se Mikovi nic nestane
...
(Alfíí, 10. 3. 2010 14:18)