17. díl - Modleme se
HIStory
Paula mu vylíčila vše dopodrobna. Michael jen zíral. Tolik špatností co napáchali za jediný dva dny a on? Jak jen mohl provést takovou hloupost a operovat ve skladu, když je to doktorsky velmi nepřípustné, ano kdyby to byl nějaký akutní případ ohrožující pacienta na životě, tak to je jiná, ale tohle byl běžný zákrok, který se dělá v nemocnici! To je tedy skandál.
Michael se zachoval velmi profesionálně a zeptal se Pauly: „Nevíte jak je na tom ten Raul? Je v pořádku? Zašil jsem mu to dobře?“
„To vám tedy nepovím, ale můžu vám to zjistit.“ nabídla Paula. Najednou bylo venku slyšet hodně hlasů a houkání sanitky. Co se to děje? Paula se zvedla a vykoukla z otevřeného okna.
„Do háje“ ulevila si. „Pane Jacksone, asi už mám pro vás odpověď, právě vezou Raula. Netváří se moc vesele.“
„No tak tady tak nestůjte a jděte se zeptat co mu je?! Musí být v pořádku, jinak bude se mnou zle!“
Paula tedy utíkala k sanitce a vyzvídala. V pokoji jsem zůstala, koukala se po pokoji a nevěděla co říct, tak jsem se jen zeptala: „Nepotřebujete něco? Vodu či něco jiného?“
„Víte, co já potřebuji? Potřebuji mít nad s sebou anděla strážného a modlit se za to, aby to nebylo nic vážného, protože už určitě řekl, že jsem ho operoval já. Tvůj strýc to taky ví a někteří doktoři také.“ Byl trochu neklidný.
„To bude dobré, vždyť také ti doktoři musí vědět, že jste byl k tomu zmanipulován a vy samotný jste o tom nevěděl, že to děláte. Nemůže to být tak hrozné“ uklidňovala Michaela Sue a vzala ho za ruku. „Já vám kdyžtak pomůžu, já vím, že jste počestný člověk a za střízliva, že byste to nikdy neudělal.“
„Děkuji vám za podporu,i když asi tak jednoduché to nebude. Ale pojďme se raději bavit o něčem jiném. Co vy, jak jste na tom? Vyspala jste se pořádně?“
„O mě nemějte obavy, já jsem v pořádku, vy byste měl ležet a šetřit síly. Angína není žádná zábava. Víte co? Donesu vám teplý mátový čaj. Vypijete ho, a pak půjdete spát, určitě pak budeme vědět o Raulovi víc a vy si to čekání usnadníte.“
„Vám se to řekne, že mám jít spát, ale rozrušený, to jde pěkně špatně usnout.“
„Nechte to na mě. Když přijde na to, řeknu vám třeba i pohádku“ Michael se usmál a já zmizela za dveřmi.
„Tak tady se to nese. Napijte se. Určitě máte už žízeň, moc jste toho za dnešek nevypil.“ podala jsem mu hrnek s čajem. Posadila jsem se k němu na roh postele a počkala až vypije obsah hrníčku. Michael se na to soustředil tak, že si ani nevšiml, že si ho prohlížím. Tak blízko u něho jsem ještě nebyla. Měla jsem teď možnost prozkoumat jeho rysy. Jeho oči. Jeho oči.
„Co na mě tak koukáte? Cožpak jste neviděla nikdy muže?“
„Pardooon, omlouvám se, nějak jsem se zasnila. Tak co už máte dopito?“ Mike kývl hlavou. „Tak a teď se zachumlejte do peřin a zkuste usnout.“
„Já si myslím, že to asi nepůjde, nebyla by nějaká ta vaše pohádka?“ koukal na mě Mike smutnýma očima.
„No dobrá, tak tedy začnu s vyprávěním…Náš příběh začíná na jednom ostrůvku, kde žilo asi 100 lidí a měli svého krále. Král byl velmi….“
„Michaeli, Michaeli je to velmi zlé! Ta rána, rána se mu zanítila, musí okamžitě na operaci….“ vrazila do pokoje Paula celá udýchaná.
By kometka
Komentáře
Přehled komentářů
jeeeje ted se bude míša pěkně bát :-( ale ono to určitě dobře dopadne :-)
........
(VasinovaA, 26. 11. 2009 19:00)Tak to bude určitě nová láska.:-)a honem další díl sem zvědavá jak to dopadne snad nebude mít problém chudáčekk náš! :-(
...
(TamarPag, 26. 11. 2009 14:08)nějak se zasnila :) to bude láska :D:D už se těšim na další dííl
ježišmarjááá
(Zuuzcaa, 25. 11. 2009 22:42)jakoby nestačilo, že má chudáček starosti se svym vlastnim stavem, bude se bát ještě o toho hajzlíka :-(
:-(
(Alfíí, 10. 3. 2010 13:55)