31. díl - Předběžné výsledky
Heaven Can Wait
„To znamená.....“ nemohla jsem to vyslovit, ani nevím jestli jsem v tu chvíli byla naštvaná nebo šťastná.
„Ano znamená to, že jste přišla do jiného stavu. Ale je mi záhadou doba, která vyšla. Však to není přesný test, zítra budeme moudřejší. Ještě se neradujte.“
„A jak dlouho tedy?“
„14 dní. Ale to by znamenalo, že byste....tady v nemocnici v komatu, to je pěkná ptákovina.“
To tedy jo, řekla jsem si pro sebe...ale tak ale kdy jindy? Začala jsem si promítat co jsem dělala s Michaelem....A v tom mi to došlo...Asi druhý den mi nalil víno a já si, ale jen pamatuji, že jsem se líbali a mazlili nic víc...Proč mi to neřekl? Bál se, že udělal něco špatně? Bál se následků? Vůbec tomu nerozumím.
„Ale není brzo na to, abych měla takovou nevolnost?“
„Ani ne, vzhledem k vašemu zranění. Vidím, že tomu nemůžete uvěřit. Tak vás tu nechám o samotě, abyste mohla v klidu přemýšlet. Je mi to opravdu záhadou.“
Ve skutečnosti jsem opravdu už přemýšlela, jestli to mám opravdu s Michaelem...Jestli se třeba doktoři nespletli? Né že by to nebylo hezké, ale bylo by to komplikované. Řekla jsem si, že dnes večer se za Michaelem vydám. Zalovila jsem v kapse. A vida, krabička tady opravdu je, takže se mi to nezdálo :) Papír s výsledky jsem složila a uložila do krabičky ke klíčku. To usilovné přemýšlení mě tak vyčerpalo, že jsem za chvíli usnula.
Náhle jsem s sebou trhla. Byla už tma. Koukla jsem se na hodinky a bylo devět hodin. Doktoři ještě v půl 10 obchází pacienty, tak jsem čekala na tu chvíli a pak jsem vzala do ruky krabičku, přiložila na srdíčko a pevně sevřela v rukou. Zavřela jsem oči. Za okamžik už se mi točil celý svět a ocitla jsem se „živa a zdráva“ na velmi známém místě, které jsem opustila přednedávnem. Objevila jsem se uprostřed zábavního parku, ale ten atrakce už byli sklizeny v maringotkách. Všude bylo ticho. Naštěstí to bylo nedaleko Mikeova bejváku, tak jsem nemusela dlouho bloudit. Klíček zároveň sloužil k otevření brány. Strčila jsem klíček do brány a v tom jsem slyšela volat Mikea: „Roob miláčku, kde se tady bereš? Jsem rád, že Tě zase vidím.“
„Zadrž Mikeu, musíš mi něco vysvětlit!“
„Ok ok, tak pojď dovnitř je docela chladno, tak ať nenastydneš.“
Byla jsem nervózní, chtěla jsem to hned ze sebe vyklopit, ale Mike mi celou dobu vyprávěl, jak se tady beze mě nudil.
„Mikeu, prosím, nech mě mluvit, musím se brzy vrátit, ať o mě nemají strach, když budu zase v bezvědomí.“
„Žádné strachy můžeš tu zůstat jak dlouho chceš, ten klíček stříbrňáček je hrozně mocný, zastavil i čas dole na zemi!“
„Ooo vážně? Tak to si to tu parádně užiju! Teda užijeme...Ale teď k věci. C.O. S.E. D.Ě.L.O T.U. N.O.C. C.O. J.S.M.E. S.E. .V.Í.C S.B.L.Í.Ž.I.L.?“
Michael na mě jenom nevěřícně koukal, proč se ho na to ptám?!
By kometka
Komentáře
Přehled komentářů
Ou...já nevím, ale mít dítě s někým, co nežije..a...pak...to....celkem by jí to na zemi víc drželo.. :( Ne:( To je poprvé, co nejsem ráda, že je čerstvě plnoletá dívka těhotná s Mikem..nevím :(:( Ale je to i přes to všechno krááásnýýý!!
...
(Alfíí, 24. 2. 2010 16:34)už mám problém psát komentáře, jak se vždycky třesu na další díl!!! :-D
ooj
(Zdenča, 21. 9. 2009 20:53)já myslim, e by to neudělal.. kdy ot om skoro nevěděla... :D tak honem další!! :))
aaaaaa
(Laneey, 20. 9. 2009 21:15)zlato nechceš dneska ještě sepsat 1 dílek?? já zejtra snad v práci umřuuu budu úplně nervní a to přijedu až někdy v 9 hodin večer :(
Jejda
(Handa.Pet, 10. 4. 2010 21:49)