12. díl - Doteky lásky
Heaven Can Wait
Při nalévání vína, pořád pokukoval po mně a tak nevnímal kolik toho tam nalévá. Víno bylo až po okraj. Opatrně jsem se tedy napila.
Náhle si Mike trochu přisunul blíž ke mně a chňapl mě po sklence a položil ji na stolek. Naklonil se ke mně, skoro mě zalehl a koukal mi upřímně do očí, naše rty se začaly k sobě přibližovat.
„Ach nee, to je úplné bláznovství, když mu teď povolím, už nepůjde couvnout.. Ale já ho chci, chci a právě dnes a tady!“ promítalo se mi v hlavě během.....nazvala bych to magnetismus. Dvě odlišné povahy, dva póly různě nabité, různá intenzita. Přesto jsem cítila, jak moc po tom každý z nás touží. Za okamžik se naše rty spojili, nejdříve jsme se zlehka pusinkovali, poté Michael zapojil i jazyk a já jsem to opětovala. Tak hladově a zuřivě jsme se líbali. Nemohli jsme přestat. Naše mysl se spojila v jednu , oba jsme věděli po čem toužíme, ani tisíc slov by to nevysvětlilo. Rukou projížděl mé dlouhé hnědé vlásky. Líbal mě na rtech, na krku, na bříšku. Já jsem mu pomalu rozepínala knoflíček po knoflíčku košili a pak jsem hladila jeho vymakané, hubené, drobné tělo. Vzrušeně jsme dýchali. Bylo nám pořádné vedro. Michael to vycítil a začal mi sundávat tričko. Poté mě vzal do náruče a odnášel mě k němu na pokoj, přitom mě bez přestání neustále líbal. Položil mě a stále jsme se k sobě vinuli. Tolik něhy, takové něžné doteky. Byly to doteky lásky. Vydrželi jsme v tomto opojení ještě pár hodin, věděla jsem, že není kam spěchat, bylo to moc hezké, vzrušující a bylo vidět že i Michaelovi se to líbí, nikdy nic takového nezažil. Každý ho chtěl jen na To jedno. Na sex. Já však vím, že to není to co je nejdůležitější a pro Mike to také není důležité. Poté co do sytosti obdařil mé tělo polibky, lehl si vedle mě a chvíli koukal do stropu. Vypadal, že hodně přemýšlí. „Oh nééé snad toho nelituje?“ pomyslela jsem si. Pak se ke mně otočil a se zlomeným hlasem řekl: „Děkuji“ Opět jsme nemuseli nic víc dodávat, věděla jsem za co mi děkuje. Na oplátku jsem mu věnovala krásná polibek. Byli jsme celkem unavení a tak jsme se k sobě přitulili a spokojeně oddychovali. Za chvíli jsme usnuli.. A já už se těším na další den s ním. Zbývá mi ještě 4 dny a pak...ooo neee já nechci.
By
Komentáře
Přehled komentářů
Do konce týdne...4 dny... :( Zajímalo by mě, jak to ona ví? :(:(
Mimochodem..kdybych byla v kůži Rob...s Mikem by to zašlo dál,než ležení v posteli s činností líbání :D:D:D
krása
(Zdenča, 25. 8. 2009 11:55)todle je opravdu krásný díl, tak honem piš dál, jsem zvědavá :-) když to čtu, tak si v mysli, přectavuji, celí ten příběh... :-)
nádhera..
(Zuuzcaa, 24. 8. 2009 22:40)už se těšim na další díl..tohle bylo takový sladký..
tak joo
(Kometka, 24. 8. 2009 22:32)
první 2 řádky jsem změnila - původně - Jakmile byla sklenička plná pustil mi ruku a já si opatrně cucla, protože víno bylo až po okraj.
díky za připomínku :)
jasný
(Kometka, 24. 8. 2009 22:29)vím, ale Mike se na to nesoustředil tak skoro přelil...asi to tam ještě dopíšu :)
xxx
(veronika, 24. 8. 2009 22:25)jen takova poznamka ... vino se neleje az po okraj :-D neni to prece dzus :-D
No nevím
(Kometka, 24. 8. 2009 22:14)V plánu mám ještě dooost dlouhou dobu tohle psát, doufám, že vydržíte to číst :)
;-)
(HanisShka (Handa.Pet), 24. 8. 2009 22:11)Každopádně se netěším na konec!! Bylo to pěkný;-)
já takýýý :D
(Andelska.Jessie, 24. 8. 2009 22:11)No a hned bych šla místo ní... za cenu toho, že by člověk byl s Mikem v posteli.. hmm. :D
4 dny??
(Handa.Pet, 10. 4. 2010 19:50)